Je to označení herní situace, kterou lze popsat jako postavení hráče mimo hru. Dojít k ní může v některých kolektivních sportech, nejčastěji ve fotbale nebo hokeji. Otázkou je, zda se v češtině píše offside nebo ofsajd. Výraz byl přejat z angličtiny a v češtině již zdomácněl. Proto je spisovnou variantou tvar ofsajd. Ve sportovních komentářích se proto objevuje, že branka nebyla uznána kvůli ofsajdu, rozhodčí odmával ofsajd, útočník se ocitl v ofsajdovém postavení atd.
Pravidlo o ofsajdu
Toto pravidlo ve fotbale v podstatě zakazuje způsob hry, při kterém se hráče zdržuje v okolí soupeřovy branky a čeká na na dlouhou přihrávku od některého spoluhráče. Takováto dlouhá přihrávka přenese hru přes celé hřiště. Předpokládá se totiž, že takový způsob hry by byl divácky nezajímavý a poškozoval by dojem ze hry.
Kdy dojde k ofsajdu?
V hokeji se mluví také o zakázaném uvolnění, když útočí hráč přejede útočnou modrou čáru dříve než puk, respektive než hráč s pukem na hokejce. Ve fotbale znamená ofsajd situaci, kdy ten z hráčů, který je připraven střílet na branku, dostane přihrávku od některého spoluhráče a sám se v tuto chvíli nachází před míčem ve směru k brance protivníka a nemá před sebou jiného protihráče, než brankáře. Proto si hráč, který chce zaútočit na branku soupeře, musí hlídat postavení protihráčů, aby případná jím vstřelená branka mohla platit. Prostě si musí hlídat, kde se nachází předposlední protihráč, protože posledním je logicky už jen brankář.
